Mé (ne)kosmetické já a ... sport

Ahoj všem! :)

Začal nám víkend a dnes si dáme oddych od kosmetiky povídacím článkem.

Cvičení pro mě dlouhou dobu bylo něco, čemu jsem se obloukem vyhýbala. Maximum mého sportovního vyžití bylo plavání, lyžování a jízda na kole. Celou základní i střední školu jsem byla z hodin tělocviku osvobozena díky zdravotním problémům a stejně dlouho jsem papírem od lékaře omlouvala svou lenost. Vždycky jsem byla spíš domácí typ, který si s knížkou zalezl do postele a do sedmnácti let jsem neviděla posilovnu zevnitř. Potom ale nastal čas změn a ke konci druháku na střední jsem si pořídila běžecké boty a vyrazila do světa... No, můj pokus dopadl poměrně tragicky, ale neodradilo mě to a od té doby se pravidelně už tři roky věnuji alespoň nějakému cvičení, které mi mé možnosti dovolí.

A protože jsem člověk s množstvím zdravotních problémů a omezení, tak se můj výběr aktivit zúžil na naprosté minimum. 

Díky těžké formě zátěžového astmatu nezvládám běh a delší námahu, takže trávím v posilně nejvíce času na běžeckém pásu, ale jen rychlou chůzí. Mé dosavadní maximum byl běh šest minut v kuse, ale poté se začínám dusit. Z prvotních deseti minut chůze jsem se dostala k hodině a půl bez nutnosti zastavit a i když ze mě nikdy nebude světová běžkyně, tak sama sebe za takový pokrok uznale plácám po rameni. :) 

V minulosti jsem prodělala i komplikovanou zlomeninu pravého zápěstí včetně několika operací a ani dnes moje ruka není schopná dlouho psát nebo nést těžké tašky. Zapovězeny mi jsou tak i kliky a další podobné cviky. 

Aby toho nebylo málo, tak jsem i po vážném úrazu kyčle, který mi nedovoluje nic víc než obyčejnou chůzi. Pokud se pokouším o aerobní cvičení, tak obvykle po pěti minutách už brečím bolestí, protože pan doktor před lety zanedbal léčbu a poslal mě domů se slovy "To nic není.". Teď už je bohužel pozdě.

Protože mě ale cvičení chytlo a naučila jsem se při něm relaxovat, tak jsem si našla vlastní způsob osobního tréninku, který mi vyhovuje a nic mě při něm nebolí. Mé sportovní vyžití by se dalo rozdělit na dvě části - posilovna a domov. Obvykle trávím tři dny v týdnu v posilovně na pásu a tři dny doma na podložce v obýváku. Jediný úplně volný den je pro mě sobota, kdy si dávám "voraz" a užívám si. :) 

A co mi při sportu nesmí chybět? 

Pro mě nejdůležitějším pomocníkem při cvičení jsou jednoznačně co nejpohodlnější boty. Stejně jako v kosmetice tak ani tady zcela neplatí nejdražší = nejlepší. Já šla boty kupovat jen se dvěma podmínkami a to, že boty musí být černé a pohodlné. Vyzkoušela jsem několik párů od těch nejdražších až po ty nejlevnější, ale nejlépe mi padly obyčejné běžecké Nike, které mi dělají radost už dlouhou dobu. Skvěle mi sedí, nikde netlačí a jsou tak akorát "pružné". Byla to láska na první obutí a jiné zatím určitě nehledám. 

Při cvičení je třeba nezapomínat na dostatečný přísun tekutin. Já jsem si oblíbila Bobble Bottle a tahám ji sebou i normálně v kabelce, protože je super skladná a hlavně nerozbitná. Jestli něco nesnáším, tak plastové flašky, kdy za půllitrovku obyčejné vody necháte v obchodě dvacku a přitom stačí si za minimální cenu vzít vodu doma z kohoutku a přes den doplňovat. 

Nedávno jsem se konečně také dokopala k tomu pořídit si činky. No, nedávno je rok zpátky, ale chystala jsem se na to takovou dobu, že ještě teď nevěřím, že je mám. Díky zápěstí jsem se musela držet při zemi, ale 1,5 kila na každou ruku byla nakonec správná volba. Netoužím po svalech, takže na lehčí cviky a zpevnění je to pro mě ideální váha. Navíc jsou činky pogumované, takže nekloužou v dlaních ani když se trochu zpotíte. 

A samozřejmě nesmí chybět švihadlo. Obyčejné za pár korun, ale slouží mi dobře už druhým rokem a nevím proč, ale skákání ve mě budí dobrou náladu a i když ho obvykle odkládám celá uřícená, tak vždy s úsměvem. :) 

Ale bez čeho bych opravdu nemohla být, tak je hudba. Malou mp3 s klipem jsem pořídila za pětistovku v elektru a nemůžu si jí vynachválit. Na jedno nabití vydrží hrát neuvěřitelně dlouho a navíc je super skladná. Hledala jsem něco hodně malého a hlavně jsem chtěla mít možnost nějak přehrávač přichytit k oblečení, aby mi nepřekážel a nemohla jsem si vybrat lépe. Správná hudba mě motivuje a cvičení je tak o něco větší relaxace. :) 

Závěrem musím říct, že jsem takový ten rekreační sportovec, ale důležité pro mě je, že mě to maximálně baví! Nemám žádné přehnané ambice a ani nehodlám dělat nějaký sport na vyšší úrovni, ale jen pro sebe a svou radost. :) 

Máte taky rádi cvičení jako součást relaxace? A co je pro Vás nezbytné mít u sebe? :)